Známe původ potravin

Spotřebitel se může o kvalitě a způsobu produkce kupovaného zboží sám přesvědčit. U brambor z Egypta či česneku z Číny, dostupných u nás v běžných supermarketech, je to takřka nemožné. Aby se dovážená zelenina i ovoce dostaly na naše prodejní pulty v přijatelném stavu, sklízí se nezralé a dozrávají až během transportu.

Dovoz a vývoz potravin – tyto cesty trochu postrádají logiku. Do ČR se každoročně dovezou potraviny za desítky miliard korun a cena vyvezených potravin je jen o pár miliard nižší. Netýká se to pouze dovozu exotického ovoce a vývozu jablek a brambor. V supermarketech se česká jablka, mrkev i brambory objevují téměř výjimečně.

Český původ začal být na potravinách v poslední době zvýrazňován. Lidé si všímají, že je zárukou výraznější chuti a často i čerstvosti.

Pozitivní je, že zákazníci si začínají nedostatek českého zboží uvědomovat a čerstvé a kvalitní produkty vyžadují. Poptávka po regionálních potravinách roste. Čínský česnek tak v supermarketech zůstává ležet ladem… Bohužel český bývá dvakrát tak dražší.

Místní, sezónně nabízené potraviny jsou kvalitnější

S postupem zemědělského roku jsou sklízeny a prodávány potraviny v nejlepší kvalitě, zralé, plné chuti. Nemusejí dozrávat chemicky ošetřené ve velkoskladech. Kvalita je nesrovnatelně vyšší také u dalších produktů – mléčné výrobky, maso, masné výrobky, vejce.

Podpoříte rozvoj vašeho regionu i lokální zemědělce, zpracovatele a výrobce

Svým nákupem můžete významně ovlivnit život místních obyvatel. Způsob produkce, přeprava, skladování – to jsou podstatné součásti mozaiky ekologické stopy konkrétních potravin. Místní produkt, pokud je zpracován s ohledem k životnímu prostředí, krajině, hospodářským zvířatům, bude i méně zatěžovat životní prostředí.

Farmářské trhy

Lokální potraviny najdeme spíše než v běžných obchodních řetězcích na tzv. farmářských trzích. Zde můžete přímo od samotných farmářů zakoupit místní a sezónní ovoce, zeleninu, mléčné a masné výrobky, pečivo, bylinky, koření, místní speciality a mnoho dalšího. Hlavní je, že tyto produkty mají místní či tuzemský původ a při jejich pěstování či výrobě je kladen důraz na vysokou kvalitu.

Projekt Regionální potravina

Má za cíl podpořit domácí producenty lokálních potravin a motivovat zákazníky k jejich vyhledávání u prodejců nebo přímo u výrobců.

Ministerstvo zemědělství značku Regionální potravina uděluje již šestým rokem nejkvalitnějším zemědělským nebo potravinářským výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích. Nákupem potravin označených tímto logem zákazník získává nejen záruku kvality a chuti, čerstvosti, domácí produkce, ale podpoří také svůj kraj.

České potraviny ano, ale pozor na klamavá označení, která jsou jen lákadly prodejců!

Označení staročeský, babiččin, tradiční, původní, selský … Na takové názvy lákají prodejci své zákazníky. Vyvolává to v nás totiž pocit poctivého výrobku. Babiččina mouka nebo těstoviny, babiččina bábovka či zeleninová směs, babiččiny játrové knedlíčky… Název na nás působí jako kvalitní potravina vyrobená podle původní receptury. Naše babičky ale do svých tradičních receptů emulgátory a barviva opravdu nepřidávaly. Přitom právě tyto látky jsou běžnými přísadami těchto „babiččiných receptur“. Odborníci, kteří prováděli kontrolu takto označených potravin, zjistili, že např. babiččiny těstoviny vůbec neobsahovaly vejce, které bychom v těstovinách od babičky samozřejmě očekávali.

Používání podobných přívlastků v názvech potravin není nijak omezeno a výrobci toho logicky zneužívají. Podle vyhlášky Ministerstva zemědělství se na obalech nesmí objevit označení domácí, syrové, čerstvé, živé. Tato pravidla nejčastěji porušují farmáři na trzích, kde běžné používají označení např. „domácí sádlo“.

Do obliby se vrací tradiční potraviny

Možná znáte českou lidovou píseň: Andulka konopí močila, žabka ji do kapsy skočila, na druhý den močila len, žabka jí z kapsičky skočila ven… Ano, nejen len a konopí se u nás pěstovalo a zpracovávalo již dříve. Připomeňme si potraviny, které se vyplatí zařadit do našich jídelníčků.

Pohanka je nutričně bohatá pseudoobilnina. Obsahuje lehce stravitelné bílkoviny, vysoké množství kyseliny linolové a linolenové, dostatek draslíku, vápníku, fosforu, hořčíku, vitaminy skupiny B a vitamin E. Je významným zdrojem rutinu, který je důležitý pro zdravé cévy, brání znehodnocení vitaminu C a zvyšuje jeho účinnost. Také pomáhá při krvácení dásní, zvyšuje naši obranyschopnost, napomáhá snižovat krevní tlak a koriguje hladinu cholesterolu v krvi. Navíc neobsahuje lepek, takže je vhodný i pro celiaky.

Využití: před vařením se doporučuje předem opražit nasucho či na tuku pro zvýraznění chuti. Lze ji použít jako přílohu, k zahuštění polévek a omáček, do nádivek, zapékaných pokrmů i karbanátků.

Zakoupit můžeme celou loupanou pohanku, pohanku lámanku, krupici, mouku, pohankový čaj, vločky, instantní kaše, těstoviny, extrudované křupky nebo pohankový instantní nápoj. Využívají se dokonce i pohankové slupky jako součást bylinných čajů, obkladů či náplní do polštářků.

V obchodech najdeme i chléb a pečivo s vysokým podílem pohankové mouky.

Jáhly jsou vlastně loupané proso. Obsahují vyšší podíl nenasycených mastných kyselin, vitamin A, vitaminy skupiny B, draslík, fosfor, hořčík, vápník, železo. Neobsahují lepek a jsou dobře stravitelné.

Využití: kaše, polévky, příloha, součást knedlíků, přídavek do omáček, nádivek i náplní, rozmixované do krémů, příprava naslano i nasladko, lze je i zapékat.

Před kuchyňskou úpravou je nutné jáhly důkladně umýt a několikrát spařit horkou vodou. Odstraní se tak jejich hořkost. Po spaření jsou jáhly připraveny k další úpravě, kterou je nejčastěji vaření v osolené vodě nebo v mléce. Jáhly není nutné předem máčet, vaří se asi 20 minut ve dvojnásobném množství tekutiny.

Jsou běžně dostupné ve formě loupaných obilek, jako vločky, jahelná krupice, mouka i instantní jahelná kaše. Nevýhodou jahelné krupice, vloček a mouky je, že poměrně rychle žluknou a hořknou a mají tedy krátkou trvanlivost.

Len se u nás pěstoval od nepaměti, hlavně kvůli vláknům, ale také semenům, z nichž se získával olej. Lněné semeno je nejbohatším rostlinným zdrojem kyseliny alfa-linolenové, dále má vysoký obsah lignanů, jejichž antioxidační účinky jsou prokázané. Významný je obsah slizovitých látek, působících příznivě při trávení, chrání žaludek před látkami způsobujícími poškození sliznice nebo vyvolávající vředy.

Využití: lněnými semínky se často posypává pečivo. Ve farmacii se lněné semeno pužívá jako projímadlo. Pro využití všech látek je vhodné semeno umlít a přidat do pokrmů nebo z něj připravit nápoj. Po namletí však rychle žlukne, proto je třeba ho mlít vždy čerstvé. Skvělým tipem je i namočení lněného semínka přes noc do studené pitné vody. Semínko nabobtná, stane se stravitelnějším a pustí i část svého zdraví prospěšného slizu. Takto jej můžete přidávat do nápojů, jogurtů, obilných kaší…Pro zachování veškerých živin namočené semínko nevařte! Na trhu je k dostání len hnědý a zlatý.

Konopná semena pocházejí z olejnaté plodiny technického konopí setého. Semena obsahují kvalitní bílkoviny se všemi nepostradatelnými aminokyselinami, převažují nenasycené mastné kyseliny a především omega-3 mastné kyseliny a vlákninu. Neloupaná semena mají pevnou slupku, ta namočením přes noc do vody změkne. Na trhu jsou však k dostání i semena loupaná. Z konopí se vyrábí také kvalitní olej, který se hodí především pro přípravu salátů. Je třeba zmínit, že semínka neobsahují omamnou látku THC, jak by možná někoho mohlo napadnout.

Využití: jako součást cereálních snídaní, můžeme je přidat do salátů, kaší nebo použít při pečení chleba či různých sušenek. Výborný je také žitný chléb namazaný kvalitním máslem, lučinou nebo sýrem Cottage, který konopnými semínky posypeme.