Profil uživatelky Lucka

Jak jsem už kdesi zmiňovala, TV sleduji jen občas, víceméně dokumenty, publicistické pořady apod. či zprávy, preferuji spíše ty serioznější (ČT) než bulvární (Nova...), nicméně přesto u nás občas na obrazovce běží, zaujala mě tam totiž jejich parádní poutačka Potravinového inspektora...Jak vnímáte jejich počínání vy? Sledujete to nebo to jde úplně mimo vás? Jak jsem naznačila, Novu přiliš nesleduji a nikdy jsem nebrala příliš vážně ani jejich zpravodajství, spíše bych řekla, že jako tv stanici je nejméně oblíbená (u mě), ale teď spíš ze zvědavosti sleduji, jak perfektně si přilákali diváky právě díky inspekcím pana Hrušky, který objíždí ty naše márkety po ČR. Docela bych byla i ráda, kdyby zavítal do některých z těch našich, i když jsou asi stejně všude na jedno brdo:) Ale je zvláštní, že lidi nejsou schopni otočit ani potravinu a přečíst složení, vybrat z hrozného nejméně hrozné, popř. si i stěžovat...a teď, jako kdyby se tomu všemu divili, co si prodejci a výrobci dovolí - to si ale přeci dovolujkí už řadu let, zkrátka mám dojem, že někteří lid to nikdy neřešili nebo to prostě brali, že hold zboží u nás už je takové...a teď po masáži TV Nova náhle změna, už je to trnem v oku spoustě lidem a lidi se (snad) začínají konečně bránit...potřebovali k tomu ale opravdu Novu? Copak tohle všechno neviděli už dávno předtím? Vím, že jsou tací, kterým bylo, je a bude stále úplně šumák, co kupují a jedí, ale ne že bych Novu tímto chtěla nějak vyzdvihovat, ale snad je to jediné, co v jejich zpravodajské relaci má možná smysl :) A jaký je váš názor na tento tah Novy?

Zajímavý článek, řekla bych obdoba různých kúr, očist a detoxikací...http://www.bio-life.cz/clanky/alternativni-medicina/fph---fyziologicky-prospesne-hladoveni.html

A opět se blíží období, kdy budou lidi jak mouchy odpadat z nachlazení, rýmy, únavy, depky atd.:) Pro mě je podzim jedním z nejhezčích období a naopak si ho užívám, kolem sebe poslouchám to známé "něco na mě leze" a tak jsem si vzpomněla na jedno jakési moudro, kterým se řídí hlavně lidé ze vzdálenějších zemí. Dá se to nazvat jako "program" 1, 2, 3, 4, 5, 6, a START :-)A znamená to - denně: jeden stroužek česneku - dva citrusové plody - tři jablka - čtyři lžíce ovesných vloček - pět vlašských ořechů - jeden hrnek syrového zelí - Myslím, že tohle by posílilo celý organismus těla i bez doktorů:)

Jelikož rybíz je asi to jediné, čeho se nám letos urodilo dost, velkou část jsem zavařila a druhou zbylou část úrody zužitkujeme každoročně na víno, které si dělávala už naše babička léta a na zimu to byla opravdu výborná meducínka:) Dělámo ho do 15l nádoby, je potřeba zhruba 3 litry červeného rybízu, cukr krystalový a vodu, nic víc. Nejpekelnější část - otrháme jednotlivý rybíz od stonků na jednotlivé kuličky a ty pak dáme do nádoby. Potom se vrhneme na svaření cukru s vodou, řídíme se vždy poměrem na 10 l vody = asi 2,5kg cukru (někdo dává prý víc, ale nám vyhovuje takto). Po svaření necháme vychladnout a pak zalijeme rybíz, ale ne úplně plné, nějaké místo musí být pro kvašení. Nádobu na kvašení přiklopíme a dáváme jí k babičce do sklepa, kde je temno, zhruba za 2-3 měsíce máme víno hotové, meizitím ho ale raději kontrolujeme. Potom si připravíme čisté vymyté sklenice a pomocí hadičky to do nich přepustíme (možná to nebude úplně 100% čisté jako kupované víno, ale rozhodně tam neplavou kusy rybízu:-)). Je to moc dobré, jednoduché a zbytečně neprovádíme žádné odkalování apod.

http://mojedilo.ireceptar.cz/navody/domaci-pivo-z-koprivLákavý recept na domácí pivo z kopřiv:)

Jelikož nám příroda teď nabízí spoustu kvítku sedmikrásky, přidám sem svůj recept na domácí sirup z nich vyrobený. Jediné co budete potřebovat je asi chvíle času:) Sbírám cca 500 květů, které spařím alespoň půl litrem horké vody a přidám k tomu půlku citronu. Uzvařu nádobu a takhle nechám stát do druhého dne. Potom si to přecedím a přidám asi 800g krupicového cukru (minule jsem musela ještě trochu přidat) a svařím to do sirupové konzistence. Potom si to naplním do lahví (třeba čistých vymytých sklenic) a používám preventivně do čaje proti podzimním bacilům:)

Olej z černuchy, která pochází z Egypta, se získává lisováním a následnou filtrací z malých černých semínek černuchy seté (lat. Nigella sativa) lidově zvané černý kmín. S normálním kmínem kořenným (lat. Carum carvi) není botanicky příbuzná. Zvláštností tohoto oleje je jeho vysoký obsah éterického oleje. Z toho důvodu se používá zejména ke kořenění, ale našel možnosti využití také v péči o zdraví. Éterický olej zajišťuje jeho typickou příjemnou kořeněnou vůni a chuť,ovšem když ho požíváme čistý, zanechává na patře také jistou nahořklou, lehce nepříjemnou příchuť. Aplikujeme-li ho pro zdraví, užíváme 1 kávovou lžičku denně. Když ji dáme např. do müsli, může nás zpočátku nutit k říhání, ale po několika dnech užívání si na něj tělo zvykne a podobné obtíže vymizí. Černucha má svůj domov v Orientu, v Arábii a v oblasti Přední Asie. Má tisíciletou tradici nejen jako aromatická ale také jako léčivá rostlina. U nás se s ní můžeme setkat nejspíše jako s kořením (malá černá zrníčka) na chlebu nabízeném v prodejnách s tureckým zbožím. Anebo také v drogériích… jako olej ve formě kapslí. Černucha se používala už v době faraónůa prorok Mohamed (570–632 n.l.) o ní napsal, že „černucha vyléčí každou nemoc…“. Stimuluje zejména obranný systém a má tak účinek posilující imunitu, což odůvodňuje její použití v oblasti léčení alergických reakcí jako např. senné rýmy. Na tenhle jsem ale tedy ještě nikde nenarazila, náhodou někdo s ním asi zkušenosti nemáte?:)

Lecitin může být vytažený z vaječného žloutku, sojových bobů nebo sojového oleje a slunečnicového oleje. Žloutky nejsou často užívány jako doplněk výživy, protože celkově obsahují vysoké množství cholesterolu. Ale lecitin ze sójy nebo slunečnice je často používán při mírně zvýšeném cholesterolu v krvi.   Denní příjem lecitinu si můžeme doplnit díky jídlům jako je kapusta, květák, zelený hrášek, cizrna, čočka, kukuřice, půlený hrách, vajíčka, kvasnice, zrníčka, luštěniny, ryby a celozrnné klíčky. Trochu ho je obsaženo v přísadách do zmrzlin a čokolád.Zlepšuje využitelnost proteinů a pozitivně působí na paměť a klouby. Urychluje regeneraci, pomáhá kloubům, zlepšuje stav pokožky, kladně působí při celulitidě, pročišťuje cévy a detoxikuje játra.

Melasa je vlastně extrakt z cukrové třtiny. Získává se při výrobě cukru z cukrové třtiny. V místech, kde se cukrová třtina pěstovala, byla hlavní potravou pro domorodce. V těchto oblastech misionáři zjistili, že se u domorodého obyvatelstva nevyskytovala rakovina, TBC, lepra ani žádné degenerativní kloubní onemocnění.Melasa velmi širokou soustavu stopových prvků a organických látek: Vápník, hořčík, fosfor, železo, draslík, sodík, zinek, měď, chróm, glukózu, sacharózu, nenasycené mastné kyseliny linolovou, linoleovou, olejovou, vitaminy skupiny B (kyselinu listovou, kobalaminy, riboflavin, pyridoxol, nikotinamid, kyselinu pantotenovou), inositol, kyselinu fosforečnou. Dále obsahuje důležité enzymy. Melasa je asi nejbohatší na vápník a hořčík, obsahuje je ve vyvážené a pro lidský organismus velmi dobře vstřebatelné podobě.Po dlouhodobé a pravidelné konzumaci melasy dochází k pročišťování lymfatického systému, zlepšuje se funkce svalů. Po obnově synoviální blány, která tvoří výstelku pouzdra u kloubů a vlivem pokračující regenerace mizí bolesti, opotřebení a artróza. Melasa dále příznivě působí na srdeční sval a může velmi zmírnit nemoc zvanou angina pectoris. Regeneruje krvetvorbu, cévní řečiště, harmonizuje nervový systém a obnovuje činnost žláz s vnitřní sekrecí. Povzbuzuje organismus při dlouhodobém pracovním vytížení, stresu, chronické únavě a pocitech slabosti. Dále melasa upravuje krevní tlak, léčí anemie (nedostatek železa), hojí záněty, otevřené bércové vředy, hemoroidy, trombózu, kožní neduhy - ekzémy a lupenku, mírní alergické projevy, astma, odstraňuje průjem i zácpu. Vnitřní podávání melasy pomáhá při léčení infekční žloutenky typu A.Melasu v naší republice testovali někteří známí lékaři a onkologové a byli překvapeni jejím působením při různých typech zhoubných nádorů. Proto se onkologickým pacientům velmi doporučuje pravidelná a dlouhodobá konzumace melasy. Zevně si ji mohou nanášet na kůži, která je spálená po ozařování. Melasa pomůže zlikvidovat karcinom. U těchto pacientů se doporučuje 6 x denně 1 čajová lžička melasy, nejlépe zapít sklenicí vody.Melasa velmi dobře zabírá i u chronické zácpy, kterou trpí velké procento populace. U zácpy se doporučuje pít vlažný melasový nápoj nalačno. Připravíme si jej tak, že 1 čajovou lžičku melasy zalijeme 2 dcl horké vody, zamícháme a pijeme po doušcích. Jestliže by vám děla problém tento nápoj vypít, stačí když si dáte 1-2 čajovou lžičku melasy do úst a zapijeme 2 dcl vody.Výživnou pleťovou masku si můžete připravit sami doma, když si do denního krému přimícháte 1 lžičku melasy a nanesete na pokožku. Můžete si připravit i čistou melasovou masku bez přidání další ingredience. Necháme působit 25 minut a pak dobře opláchneme. Zevní používání je výborné a hlavně regenerační u různých typů ekzémů, lupenky a alergických kožních projevů.Melasu můžeme podávat již dětem od 6. měsíců věku v množství 1 x denně na špičku čajové lžičky. Pravidelným podáváním jim zaručíte celou škálu důležitých látek pro jejich správný růst a vývoj a také prevenci před civilizačními chorobami a rakovinou. Můžeme ji užívat po celý život bez vedlejších účinků. Dítě okolo 2 let již může dostávat 1-2 čajovou lžičku denně.Melasu by měli užívat i těhotné a kojící ženy, senioři, sportovci a vlastně všechny generace. Dávkování u zdravých lidí je 3-4 čajové lžičky denně, zapít vodou. U nemocných je to asi 6-7 čajových lžiček denně. Melasa je opravdu poklad přírody.

Melasa je vlastně extrakt z cukrové třtiny. Získává se při výrobě cukru z cukrové třtiny. V místech, kde se cukrová třtina pěstovala, byla hlavní potravou pro domorodce. V těchto oblastech misionáři zjistili, že se u domorodého obyvatelstva nevyskytovala rakovina, TBC, lepra ani žádné degenerativní kloubní onemocnění.Melasa velmi širokou soustavu stopových prvků a organických látek: Vápník, hořčík, fosfor, železo, draslík, sodík, zinek, měď, chróm, glukózu, sacharózu, nenasycené mastné kyseliny linolovou, linoleovou, olejovou, vitaminy skupiny B (kyselinu listovou, kobalaminy, riboflavin, pyridoxol, nikotinamid, kyselinu pantotenovou), inositol, kyselinu fosforečnou. Dále obsahuje důležité enzymy. Melasa je asi nejbohatší na vápník a hořčík, obsahuje je ve vyvážené a pro lidský organismus velmi dobře vstřebatelné podobě.Po dlouhodobé a pravidelné konzumaci melasy dochází k pročišťování lymfatického systému, zlepšuje se funkce svalů. Po obnově synoviální blány, která tvoří výstelku pouzdra u kloubů a vlivem pokračující regenerace mizí bolesti, opotřebení a artróza. Melasa dále příznivě působí na srdeční sval a může velmi zmírnit nemoc zvanou angina pectoris. Regeneruje krvetvorbu, cévní řečiště, harmonizuje nervový systém a obnovuje činnost žláz s vnitřní sekrecí. Povzbuzuje organismus při dlouhodobém pracovním vytížení, stresu, chronické únavě a pocitech slabosti. Dále melasa upravuje krevní tlak, léčí anemie (nedostatek železa), hojí záněty, otevřené bércové vředy, hemoroidy, trombózu, kožní neduhy - ekzémy a lupenku, mírní alergické projevy, astma, odstraňuje průjem i zácpu. Vnitřní podávání melasy pomáhá při léčení infekční žloutenky typu A.Melasu v naší republice testovali někteří známí lékaři a onkologové a byli překvapeni jejím působením při různých typech zhoubných nádorů. Proto se onkologickým pacientům velmi doporučuje pravidelná a dlouhodobá konzumace melasy. Zevně si ji mohou nanášet na kůži, která je spálená po ozařování. Melasa pomůže zlikvidovat karcinom. U těchto pacientů se doporučuje 6 x denně 1 čajová lžička melasy, nejlépe zapít sklenicí vody.Melasa velmi dobře zabírá i u chronické zácpy, kterou trpí velké procento populace. U zácpy se doporučuje pít vlažný melasový nápoj nalačno. Připravíme si jej tak, že 1 čajovou lžičku melasy zalijeme 2 dcl horké vody, zamícháme a pijeme po doušcích. Jestliže by vám děla problém tento nápoj vypít, stačí když si dáte 1-2 čajovou lžičku melasy do úst a zapijeme 2 dcl vody.Výživnou pleťovou masku si můžete připravit sami doma, když si do denního krému přimícháte 1 lžičku melasy a nanesete na pokožku. Můžete si připravit i čistou melasovou masku bez přidání další ingredience. Necháme působit 25 minut a pak dobře opláchneme. Zevní používání je výborné a hlavně regenerační u různých typů ekzémů, lupenky a alergických kožních projevů.Melasu můžeme podávat již dětem od 6. měsíců věku v množství 1 x denně na špičku čajové lžičky. Pravidelným podáváním jim zaručíte celou škálu důležitých látek pro jejich správný růst a vývoj a také prevenci před civilizačními chorobami a rakovinou. Můžeme ji užívat po celý život bez vedlejších účinků. Dítě okolo 2 let již může dostávat 1-2 čajovou lžičku denně.Melasu by měli užívat i těhotné a kojící ženy, senioři, sportovci a vlastně všechny generace. Dávkování u zdravých lidí je 3-4 čajové lžičky denně, zapít vodou. U nemocných je to asi 6-7 čajových lžiček denně. Melasa je opravdu poklad přírody.

    Capriccino je nový horký nápoj z napěněného kozího mléka (capra je italsky koza), a jeho cílem je uspokojit stále početnější skupinu lidí, kteří laktózu obsaženou v kravském mléku jednoduše nesnášejí. A pokud se chtějí vyvarovat i kávy, pak si mohou dát cioccaprino, italskou verzi horké čokolády vyrobenou rovněž z kozího mléka.

Protože už na mě začínají vykukovat první krásné žluté hlavičky pampelišek, pro ty, kteří si neumí představit její konzumaci tu mám pro inspiraci jeden výborný recept, který mám ještě od své babičky. Je to takový všelék, který je navíc skvělým obalovačem nervů a pomocníkem v kuchyni:-)Babiččin pampeliškový medPětilitrový hrnec naplníme opranými květy pampelišky bez stopek a zalijeme vodou. Vaříme na mírném plameni asi 45 minut, potom odstavíme na hodinu a půl. Tekutinu scedíme, květy důkladně vymačkáme. Zbude nám odvar, který necháme vypařit zhruba na 1 litr, přisypeme k němu 1 kilogram cukru (nejlépe přírodní třtinový) a šťávu ze 3 citronů a jemně povaříme než se cukr rozpustí. Hustou směs nalíváme do sklenic a dobře zavíčkujeme. Pampeliškový med je výborným prostředkem na doslazování nápojů, do mléka či na chleba s máslem.Více informací na: http://www.celostnimedicina.cz/pampeliskove-recepty.htm#ixzz1r5U33nPL

Ghí je přepuštěné máslo, ale ačkoliv se z másla připravuje, má úplně jiné vlastnosti než obyčejné máslo. V ajurvédě platí za elixír života, neboť má omlazující a regenerační účinek. Ghí posiluje látkovou výměnu a obranné síly. Podle ajurvédských pozorování a vědeckých výzkumů snižuje také hladinu cholesterolu. Zároveň napomáhá detoxikaci, neboť váže jedy z těla, které jsou rozpustné v tuku, a odvádí je z těla.Ghí se používá k dušení zeleniny, k pečení a pro zjemnění chuti. Činí pokrmy stravitelnými, posiluje jejich chuť a při dušení zachovává vitaminy potravin. Navíc posiluje trávicí sílu, agni. Množství ghí však musí výt určeno individuálně - malé množství roznítí agni, přílišné jej uhasí.Posiluje zrak a ochlazuje přemírný žár. Vedle toho je přirozeným lapačem radikálů a tak ochraňuje buňky. Ghí obsahuje vitamíny A, E, niacin a minerály sodík, draslík, vápník, fosfor, hořčík a železo.Příprava ghí:1. Dejte půl kilogramu nesoleného másla do hlubokého rendlíku z nerezavé oceli nebo varného skla a zahřívejte na střední teplotě. Raději neodcházejte a dávejte pozor, aby se máslo zahříváním nepřepálilo.2. V následujících dvaceti až třiceti minutách se voda z másla vyvaří (máslo obsahuje přibližně 20 % vody) a na povrchu a na dně se objeví usazenina z mléčné bílkoviny.3. Jakmile se usazenina zbarví do zlatavohněda, okamžitě odstavte rendlík z ohně, jinak by se mohlo ghí přepálit. V tomto okamžiku se vám možná bude zdát, že ghí voní jako pražená kukuřice, a všimnete si drobných bublinek stoupajících ode dna.4. Za horka přelijte ghí do jiné nerezové nádoby nebo nádoby z varného skla, usazeninu sceďte přes bavlněný hadřík. Dejte pozor, ať na vás horká tekutina nevystříkne.5. Ghí můžete uchovat při pokojové teplotě. Když později ztuhne stačí jen trochu nahřát, aby bylo opět tekuté.

Tak dlouho jsem kupovala chleba, a rozčilovala se, že druhý den buď zplesniví, rozdrolí se, nebo páchne, takže se nedá jíst, až jsem se rozhodla: chleba už dva roky kupuju zásadně na farmářských trzích, kváskový, byť je dražší, a dojde-li ve dnech, kdy trhy nejsou, mám problém, co jíst. Jenže on obvykle vydrží od soboty do soboty. A je dobrý a voní. Propadák testu, jeden ze dvou konzumních chlebů z Tesco, při otevření pytlíku. Původně byl jedlý, ale nevoněl, jak ukazuje popiska ze zahájení pokusu Takže jsem s tímto testem dlouho otálela. Pokoušela jsem se totiž sehnat svůj oblíbený chleba z Držkovské řemeslné pekárny v době, kdy si farmářské trhy vybíraly zimní přestávku. Nakonec jsem ho náhodou ulovila: v supermarketu Tesco. Sice na první pohled nevypadal tak vábně jako na tržnici (kůrka se na jednom místě v tenké vrstvě sloupla, skoro jakoby chleba křičel z regálu: Nesedím tu rád, patřím jinam!), ale tento chléb je pro mě natolik zárukou kvality a toho, že alespoň něco zcela jistě v našem testu dopadne dobře, takže jsem ho s radostí popadla. Mýlila jsem se. Ale popořádku. Ve dvou supermarketech jsem ve stejný den skoupila veškerou jejich nebalenou chlebovou produkci. Celkem dvanáct chlebů. Čtyři chleby z prodejny Tesco v Praze na Hájích a osm chlebů z Billy na Hájích. Doma jsem je rozdělila. Polovina z každého bochníku putovala do mikrotenového pytlíku, druhá zůstala ležet zabalená na stole po způsobu našich babiček – v bavlněné utěrce. Zásoba utěrek taktak stačila, chleba nás taky na deset dní vytěsnil na okraj stolu, leč mé nadšení experimentátora bylo nakažlivé i pro zbytek rodiny, takže jsme se uskrovnili. A pak už jsem jen číhala a den za dnem sledovala životní cyklus svých chlebů. Doma, bez přesných laboratorních testů, prostě v běžných podmínkách, tak jak normálně člověk chleba skladuje. Pro puntičkáře: při konstantní teplotě 25 stupňů Celsia, méně bych doma nepřežila. A všichni doma zároveň se mnou pozorovali den za dnem tu zahrádku plísní, které se nám podařilo rychle vypěstovat. Nikdy bych nevěřila, že existuje tolik roztodivných druhů plísní, od pistáciově zelené, přes bílou pavučinkovou až k černočernému FUJ.   Každé ráno, jen co jsem se probudila, zamířila jsem za svými chleby. Všechny hezky rozbalila, očichala, zkontrolovala ze všech stran, zkusila zmáčknout i zakrojit. A výsledky byly tristní. Už druhý den se u jednoho z chlebů v mikrotenu objevila první plíseň. Pravda, byl to chléb z pytlíku a jeho nízká cena dávala tušit, že nebude patřit k favoritům. I tak mě rychlost blížícího se konce tohoto chleba překvapila. Jak test dopadl? Nejprve poražení: hned na začátku jsem měla chuť okamžitě vrátit dva chleby – shodou okolností oba z Billy. Kovářský chléb, kde byla po okrajích jasně vidět půlcentimetrová normálně propečená vrstva chleba a uvnitř bylo syrové těsto. Podobně vypadal i chleba nejdražší – Slovanský, s cenou přes sto korun za kilo. Ani jeden z obou chlebů nebyl poživatelný od samého začátku a na fotografiích je to vidět. Jinak co se týče chlebů uchovávaných v pytlíku, neexistuje vítěz. Sedm dní v mikrotenovém sáčku nepřežil žádný. Tedy – vlastně ano. Jeden se zcela mumifikoval, zřejmě díky tlusté vrstvě mouky, kterou na sobě měl a přes niž nebylo poznat, zda plesniví či ne. Nebo se možná sama plíseň lekla, a řekla si, že tak tlustou vrstvou mouky ke chlebu ani nepronikne, takže se o to ani nepokusila. Závěrem: test chlebů uzavřených do mikrotenového sáčku nemá vítěze, jen mnoho propadáků. Ukázalo se, že kvalitní chleba v utěrce opravdu vydrží déle a v lepší kondici. I tak je ale výsledek – po sedmi dnech pouze 2 z 12 testovaných chlebů, které se ještě dají jíst, a to pouze když je upilujete, nikoliv ukrojíte – dost smutný. A ještě něco: rozhodně neplatí, že by se vyšší cena nutně rovnala vyšší kvalitě. To dokazuje smutný příběh v testu suverénně nejdražšího chleba s cenou 104 korun za kilogram – Slovanského z Billy. A mezi vítěznými skončil i chleba s cenou 60 korun za kilogram, tedy za normální stejně velký bochník, jako je ten Slovanský, člověk dá u Multicereálního pouhých 24,90. Takže osobně to s chlebem přehodnocuji, a zřejmě přejdu na Hostivařský pecen. Když totiž k testu přibalím i subjektivní chuťové vlastnosti, tak je pro mě vítězem právě on.