Diskuse - Ideální země (stát), kde bychom plnohodnotně a spokojeně žili

V souvislosti s bouřlivou diskuzí v jiném vlákně si myslím, že toto zajímavé téma si zaslouží svoje vlastní..
Jako mladý a studující člověk mám v sobě pramálo vlastenectví. Především z těch důvodů, že na co bychom mohli být jako Češi hrdí nám vzali nebo jsme o to jiným způsobem přišli.
Krom toho hrozně ráda cestuji a kdykoliv navštívím jakoukoliv zahraniční zemi, uvědomím si, o kolik se v životních hodnotách a názorech od ostatních lišíme. Vždy mě to velmi zamrzí, hlavně proto, že vím, že už je to zakořeněno hluboce v nás..Proto jsem zastáncem toho, že jediné rozumné řešení je se skutečně odstěhovat tam, kde bychom netrávili náš drahocenný život řešením malicherností.
Jaká je ta vaše vysněná země a proč? Ráda se budu inspirovat...:)

Sunriska: Jako člověk již v pracovním procesu, který osobně cinkal klíčema v roce 1989, ale ještě se stále cítící mlád duchem i tělem za sebe říkám vlastenectví a ideály za těch 22 let ze mě spolehlivě a ale jistě vyprchaly. Z člověka, který byl opravdu maximálně pozitivně naladěn, těšil se na to, až vyjde školu a bude v té naší mladé (dnes již vím rádoby)demokracii a (dnes již vím rádoby)kapitalismu moct začít pracovat a možná i podnikat. Vyzkoušel jsem si oboje a to vystřízlivění bylo opravdu pořádné. V posledních několika letech už zažívám jenom takovou bolestivou kocovinu. Takže dokud není pozdě (biologické hodiny se nezastavují) chci využít jedné z vymožeností, které jsme si tenkrát v listopady "vycinkali" a emigrovat. Pocity a důvody proč už jsem tady psal několikrát, opakovat se nebudu a jsou i obsaženy ve vašem úvodním příspěvku a souhlasím s nimi.

A na otázku která země a proč bych jako inspiraci vložil odkaz: http://www.forbes.com/2010/07/14/world-happiest-countries-lifestyle-realestate-gallup-table.html
Seznam zemí seřazený podle toho jak se lidé v zemi cítí spokojeni. Je potřeba ten seznam brát jako hodně orientační - protože pocit štěstí je hodně relativní a odvíjí se od potřeb samotných lidí. Dokážu si představit šťastné obyvatele v pralese, kteří sice nemají naši základní "civilizovanost" a infrastrukturu, ale jejich životní potřeby jsou naplněny. Takže je potřeba v tom seznamu zemí zohlednit i tyto hledisko. Ale myslím, že na prvních cca. 10 místech se s tím ztotožňuji a od svých známých, kteří emigraci reálně plánují, tak přesně tyto země zaznívají, takže na tom asi něco bude.

Přátelé, kdyby byl svět složen z lidí, jako jsou tady, asi by se nám žilo podstatně lépe!:-) Nicméně jen doufat a věžit v nemožné nestačí, tak mám pocit, že každým podobným článkem mám víc a víc tu chuť zamávat zoufalému českému národu a odjet "vedle" žít kvalitní a spokojený život...

Ano, seznam zemí je velmi zajímavý, ale svým způsobem velmi individuální, přesně tak, jak píšete. Někdo by dal přednost např. Švýcarsku, kde mají nejnižší daně (jestli to tak dnes ještě je) a někdo by uvítal raději Rakousko, kde si stále udržují sounáležitost s přírodou.

Mě osobně nejvíce láká Francie. Především však z molárního hlediska. Francouzi na mě vždy působili takovým "vzdušným" dojmem, umějí si užívat života, užívat si a vychutnávat jídlo. A ať chceme nebo ne, tohle všechno má vliv na naše pocity štěstí i naše zdraví.

Myslím, že stojí za to uvést moji osobní zkušenost: Na střední škole jsme měli možnost účastnit se výměnného pobytu s francouzskou školou. Nejdříve přijeli Francouzi za námi, s tím že je seznámíme s naší kulturou, památkami atd. a to samé nám poté poskytnou oni. Bylo nás celkem asi 15. Když přijeli, nejvíc mě na nich zaujalo, jaký je to úplně úžasný kolektiv lidí! Neustále vymýšleli různé společenské hry, chtěli samozřejmě, abychom se i my připojili, ale s námi to už bylo horší. Naše česká skupinka se totiž skládala z dalších skupinek o dvou až třech lidech a nějak jsme ani neměli chuť se výrazně spolu bavit! Kdežto Francouzi mezi sebou neviděli žádné rozdíly, jako by si každý byl sobě rovným, jak vzhledově, tak sociálně apod. A společně s jejich úžasnou spontánností jsem si je skutečně zamilovala a styděla se za nás, neboť tohoto viditelného faktu si musel všimnout každý.

Dokážete si představit, že byste přišli ráno do školy/práce a s každým byste se nejdříve na uvítanou políbili? Já u nás určitě ne, ale jenom tohle gesto by dáválo najevo, že si toho druhého vážíme a na nic si před ním nehrajeme. To my Češi ale neumíme, a raději místo toho budeme stranou pomlouvat a závidět...Achjooooooo!

Pro mě je například jeden ze smutných faktů to, že například tyto stránky mají 588 liků o proti tomu stránky tipu slevom... 172 tisíc (brrrr jsem tam kvuli číslu musela jít). Z toho vyplývá, že zájem o užitečné informace nebo např. kvalitu stravování a své zdraví a podobně má zájem opravdu pidi mini menšina a o proti tomu kraviny, které k ničemu nepotřebuji a neustálou potřebou konzumací musejí mít pocit, že nákupem ušetřili má takovou obrovskou masu liků. Netvrdím, že je na tom něco špatného a nikomu to neberu ať si klidně takto nakupuje, jen jsem chtěla poukázat na tento fakt, že podle mého by to mělo být obráceně a nebo aspoň srovnatelně.

Problém je také v tom, že strašná kupa schopných lidí emigrovala v minulosti v několika vlnách a jak se stále ukazuje zde v diskuzích vlny emigrace schopných pokračují.

Přátelé, všude na světě je nádherně. Vždycky jen lidi to zmrší- válkami, náboženstvími, ideologií, hnusnými lidskými vlastnostmi, které v kombinací s mocí nadělají opravdové zlo. Věřím, že v afghánských horách musí být nádherně. Nebýt lidí. Vloni uváděla BBC cyklus pořadů "Víra v 80 obrazech". Anglikánský vikář cestoval po světě a představoval nejrůznější náboženství a jeho podoby. Navštívil snad všechny země světa. Byly to krásné dokumentární pořady. Potom na konci putování dostal otázku, kde se mu líbilo úplně nejvíc. On překvapivě řekl: "V Etiopii, ta na mě udělala největší dojem." Opravdu, to byly neuvěřitelně krásné záběry zelených hor a kopců, na vršku kopce třeba skvostná bílá stavba chrámu, nádherná příroda všude kolem...jenže zkuste si jet do Etiopie a nepřijít o život.

Svět se od doby Hanzelky a Zikmunda zatraceně změnil, bohužel k horšímu.

To tedy ano a nejhorší na tom je, že se mění stále dál - bohužel stále dál k tomu horšímu a horšímu =( A to nechci být v žádném případě pesimista, ale spíše realista.

Jsem člověk, který může žít rád kdekoliv. Před pár léty jsem měla vážný úmysl přestěhovat se do Tichomoří na nějaký ještě necivilizovaný ostrov, kde si lidi nezávidí delší úhlopříčku televize,protože prostě televizi nemají.:-)Ale chyba- už tam naše civilizace také ledacos stihla zkazit. Nakonec jsem zvolila jinak, ale musím říci, že pokud bych volila příště, tak ne-Evropu.

http://www.vitalia.cz/clanky/kvalita-potravin-v-cesku-2011-alarmujici/ Tak myslím, že v nejbližší době Česko žádná drastická změna nečeká...

Neměl jste někdo možnost na těchto seminářích být u vás?
http://www.biospotrebitel.cz/biospotrebitel/sekce/264/biospotrebitelcz/chci-znat-bio/bio-bedynky/seminare-2011

to je úplně jedno, kam. Jako hloupej Honza vemte pár švestek, sbalte se a vyražte, hlavně nemít přehnaná očekávání a neposlouchat někoho rady. Je to k ničemu! Patent na spokojenost neznám a ne ideální zemi taky ne. osobní zkušenost z poznávání je ta nejužitečnější škola, pravil už J.A.Komenius. Možná se vrátíte zpátky, možná ne. Nejhorší je upadnout do stereotypu.

Souhlasím s uživatelem sunriska. Nejsem sice nejmladší, ale když vidím kam tato republika spěje tak je z toho do breku. O co nás neobrali Němci a Komunisti, nám bere vláda. Já bydlím velmi blízoučko Německa a tam se mi vemli líbí, ale je pravda, že jsem byla i ve Švédsku a to mne naprosto dostalo svou charakteristickou přírodou a krásnými , hodnými lidmi. Asi bych vybírala mezi nima.

Zmínka o J.A. Komenském se mi líbí. Labyrint světa a ráj srdce. Lépe to vyjádřit snad ani nelze.
Tím svým vzlykáním si děláte v srdci peklo a pak to tady vypadá, jak to vypadá.

Sunriska: Plně souhlasím a mám to hodně podobně, ne-li stejně. Ono bez ohledu na situaci v naší republice mě to vždycky táhlo jinam, jsem cestovatelský typ, potřebuju změnu, mám ráda odlišnosti, ale také kvalitu a optimismus, toleranci a přátelskost, a několik let pozoruji, že skoro všeho z výše vyjmenovaného je u nás pomálu. Nebudu tu ani zabíhat do diskuze o rasismu a xenofobii u nás, nehledě na odpor ke všemu novému, který se tady také často vyskytuje a radši přejdu k tomu životu a jídlu - měla jsem možnost žít přechodně nějakou dobu v Itálii, a ten přístup k jídlu a k životu jako takovému tam protě je - v porovnání s ČR - nesrovnatelný. Podobně je tomu ve Španělsku a dokonce i v tom Německu, oblíbený stereotyp - Němci, ti jsou tlustý prasata, ano, jsou i tací, jenže to, jak přistupují např. k vegetariánství, alternativnímu stravování atp. se s naší zemí opravdu srovnat nedá. U nás ty prazvláštní pantomimické reakce lidí na to, že nejím např.červené maso, nehledě na ty stupidní řeči, to je někdy k nepochopení...Ale to jsem trochu odbočila. Co se stěhování týče, jsem rozhodnutá už celkem dlouho, a vyhrávají některé evropské přímořské státy, a to ze tří hlavních důvodů - 1. strava, 2. přístup místních k životu a jejich nezdolná chuť ŽÍT, 3.podnebí...otázka je, jestli mě tam budou chtít, že :-D ale pracuji na tom. Taky mě vždycky lákala Jižní Amerika, Mexiko atp. ale musím si přiznat, že na život tam nejsem prostě psychicky připravená, protože - sundejme si růžové brýle - tam je to hooodně jiné, než u nás...myslím mentalita, kultura...a ne pokaždé tam nějakého "gringa" chtějí. Takže Středomoří, to je takový můj sen, ale jinak půjdu klidně do Německa, jen ne od nás na východ, to bych si asi moc nepomohla. Ale myslím si, že každý to má jiné, co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat druhému, navíc emigrace s sebou přináší spousty záporů, nehledě na psychický tlak na jedince atp. To chce otrlého člověka, který miluje život (a sám sebe!) a má odvahu.
Jenže jak už tu zaznělo, občas mi napadá - když takhle budou uvažovat všichni - tím myslím ty, kteří vidí, že je tu nějaký problém a že s tím potřeba něco dělat - a všichni "ti" emigrují, co pak tady z toho zbyde? Toť otázka...A opravdu naivně nevěřím, že se to samo nějak srovná.

A ještě mě napadlo - když se takhle někdy vracím z cest a rozhlížím se kolem, máme opravdu krásnou zemi. Lesy, pole, louky, kostelíčky, hrady, rybníky, říčky,...a je mi to často líto, že se k ní někteří chovají tak, jak se chovají. Takže člověk může začínat u sebe, jenže pak dojde do bodu, kdy vidí, že sice u sebe začal a hodně pokročil, jenže to prostředí už mu pro další vývoj tolik nevyhovuje....Snad víte, co tím myslím...

Pietra vzhledem k tomu, že těch emigračních vln z čech proběhlo v minulosti několik, tak tu zůstalo co tu zůstalo, nehledě na to že ti říkejme schopnější zakládají rodiny již tam, čili děti se již stávaji občanem jiné země a emigrační vlny stále pokračují. Schopní mladí lékaři jdou pracovat do německa, atd. Velkým problémem zde je také, že se pořád čeká na někoho kdo za ně něco udělá. Na vládu nadává snad každý, když se zde ale objeví úředník který upozorní na korupci, je vyhozen a reakce občanů, nic, zapnou si telku, ponadávají v diskuzi a to je vše, nehnou zadkem, jenže to nestačí. Podpora 0. Když kohokoliv ze známých oslovím, co by jsme měli udělat, tak se nikomu nic nechce. Pohodička, ale nadávát budou.

Je to podobné jako s jídlem, nadává se tu jak nás němci zaplavují potravinami, likvidují se tu prasečáky atd. hergot, proč to lidi kupují. Proč chodí nakupovat do cizích obchoďáků, kde sotva stěží najdete českou potravinu, maso původem v čr, nejenom zde zabalené. Je to boj, boj a boj. Ještě někoho potkám jak zkuhrá,nad špatnou kvalitou potravinou a jak jsme popelnice eu, tak ho fakt už praštím. Sám to kupuje, a proto se nikdy toho plevele nezbavíme.

Upřímně řečeno, nikdy jsem se nestyděla za své češství, spíš naopak. Havel nám rozhodně pomohl najít si plnohodnotné místo na zemi v moderní historii. a když tak přemýšlím, tak jsme jeden z mála národů, který se může všem podívat směle do očí, žadnej mnichov, žádné kolonie, žádné okupace...
Z toho, co máme a že mluvíme česky, nic nebylo zadarmo, těžká práce a úsilí. Startovací čára nebyla pro všechny stejná a dráha taky ne.

Já sice chodím nakupovat do cizích marketů, ale kupuji výhradně české výrobky (ano, i zde se dají ještě sehnat). Sice nepodporuji náš stát, protože cizí majitel u nás nemusí odvádět daně, ale za to finančně podporuji ten daný výrobek, který koupím..Je to tak nebo se mýlím ???

Rozdíl mezi Čechy a jinými národy je hlavně ten, že Češi se chovají jako obklopeni nepřáteli, kdežto cizinci se chovají jako obklopeni přáteli: usmívají se, komunikují, nejsou "stále ve střehu".

Ono taky jde o to, že si spousta lidí myslí, že hodně výrobků je české výroby, ale ve skutečnosti to již není. Spousta fabrik koupili cizinci, takže se pracuje pro ně a podporuje zahraniční růst ekonomiky. Ty ve vedení se už postarají aby tu platit daně nemuseli.

Například škodovku vlastněj nemci, sice tu zaměstnávaj poměrně hodně lidí, ale vše co vyprodukují, veškeré to bohatství je němců. Čech dostane jen výplatu, ale to není bohatství které zde bude kolovat, to je taková nuzna. Jaký byl její zisk si umí každej schopnej na internetu dohledat...rozhodně ty peníze u nás nezůstanou.

Mochov, vitana, ten samej případ......jo jo je to "všeci si vás kúpim.

A nebylo tchibo dřív jihlavanka?

Dita: To je jistě pravda, ale pak tedy bychom nemohli kupovat prakticky nic. Je to opravdu smutné, že si necháme vzít nějakými cizinci naše tradiční značky...

Nedávno se mi stalo, že na mém oblíbeném jogurtu, který byl dříve český, je nyní napsáno vyrobeno v Polsku. Stejný obal, stejné složení, jenom to Polsko! Už ho nekupuji. Takže tohle je nejspíš příklad toho, co zde uvádíte...

„Český tradiční trh postupně vymírá. V poslední době nejen v důsledku tlaku moderního obchodu, ale také vietnamských podnikatelů," upozornil Lubomír Mechura z Nielsen Czech Republic, který aktuální počet vietnamských obchodů odhadl na zhruba 3000. Počet moderních prodejen největších obchodních řetězců se předloni podle údajů společnosti Incoma GfK meziročně zvýšil o zhruba čtyři desítky na 1599."

Tak si jen říkám, kdy konečně uvidíme taky nějakou pozitivní zprávu pro nás a ona stále nepřichází.

Moje rodina je taková světoběžnická...polovina žije už velmi dlouho a trvale v Canadě nebo USA.Vždy,když tam letím na pár měsíců,moc se těším,protože si tam připadám jako doma a mnohem bezpečněji.Canada je stát velmi bezpečný a nějaké okrádání a vykrádání tam neznají.Auto když nezamknete,nikdo ho neukradne,z tašky vám nikdo nevezme peněženku,když ji necháte otevřenou.V noci se můžete klidně procházet po městě bez pepřáku.Jen pár poznatků: byla jsem na velikých národních dožínkách v Torontu,kromě předvádění zvířat je tam spousta stánků,kde farmáři prodávají své výrobky od potravin přes sedla na koně.V jednom stánku byl ve vitríně mobil..nikdo si ho nevšímal,ale nikdo ho ani neukradl.Chtěla jsem ho dát k pokladně, kdyby ho někdo sháněl,rodina mě upozornila,že tam bude i zítra ať ho tam nechám.Ale protože jsem zvyklá z Čech, raději jsem ho vzala a nesla prodavačce.Říkala,že o něm vím,že je její,zapomněla ho tam,když ukazovala něco zákazníkovi a protože tam byl frmol,neměla čas si ho vzít zpět.Nebudu komentovat jak by to bylo u nás. V Montreálu v přístavu bratr nezmknnul auto,tak jsem mu to řekla,prý se nic neděje,auto tam bude až se vrátíme a bylo. Je toho více a vždy se velmi stydím,když rodina letí do Čech a já jim musím říkat,ať si už od letiště dávají veliký pozor na tašky,doklady,kufry....letos švagrové ukradli z tašky v jedné pražské restauraci peněženku s doklady.Odešla na wc a kabelku nechala u stolu!!!-to se přeci u nás nedělá!V tu chvílitam nikdo nebyl,u vedlejších stolů sedělo pár lidí tmavší pleti,ona myslela,že to jsou studenti z Indie...V USA mi dcera koupila kabelku a ona neměla zip,dívala jsem se na ostatní kabelky, taky neměly zip,tak jsem říkala,že bych raději kabelku uzavřenou zipem.Prý proč? No,aby mi nemohl nikdo ukrást z kabelky peněženku,mobil...udiveně na mě koukala,ale tady nikdo nkrade,řekla.Kabelku u nás nosím,ale velmi těšně pod paží. Je těch poznatků více a vždy si musím po příletu domů dát pár dní na koncentraci,abych si zvykla,že prodavačky se stále mračí,v některých obchodech berou jídlo do rukou bez rukavic,lidi přebírají pečivo holýma rukama a že po setmění není radno někam chodit sama. Je to moc smutné.V Canadě i USA bych mohla žít a vím,že bych si to tam užívala. Přeji vám pěkný i když velmi mrazivý den (v Podkrkonoší bylo až -28)

Vzpomínám si, že při každičkém návratu z dovolené jsem byla jediná slušně řečeno naštvaná, že se vracím do Čech. Každý se kromě mě těšil domů. :-)))Z Británie mám zkušenost, že jsou hospůdky a restaurace přísně nekuřácké: najednou se lidi odeberou kouřit ven, nechají na stolech ležet mobily, i tašky a peněženky, a nikoho z nich ani nenapadne se o to bát! Nebo přes léto jsem denně míjela auta zaparkovaná podél silnice- pootevřené okénko, uvnitř visí často navigace- nikoho by nenapadlo zkusit, jestli je auto otevřené! Ta úcta k soukromému majetku v Anglii stále existuje.

Kéž by něco takového převzali Češi od cizinců, já mám podobné takové milé zkušenosti i z Rakouska když jsem byla v Schladmindu, bohužel se náš národ asi drží zuby nehty pořekadla "příležitost dělá zloděje" a taková ta zlodějna a nenasytnost je prostě v genech:-(

http://www.youtube.com/watch?v=hDJlflCqfig&feature=results_main&playnext=1&list=PLC08BB0144474C52F

Když jsem napsala, že Češi jsou obklopeni nepřáteli, souvisí to i s tou zlodějnou: když mají před očima, že všichni kolem nich kradou- těmi ve vládě počínaje a sousedem z ulice konče- tak nemůžou zůstat stranou a kradou také. Příklady táhnou. Každý si o sobě myslí, že pracuje na 200 % a je nedoceněný,a druzí se flákají a berou velké peníze- v takovém prostředí těžko vznikne úcta k druhému, k jeho majetku, k jeho práci! Bohužel žurnalisté svoji špinavou práci dovedli k dokonalosti a lidi poštvou proti sobě, takže lidé, co sledují denně zprávy, musí mít pocit, že vůbec nikde není nic v pořádku. Jeden den se nadává na zelináře, druhý den na pumpaře, třetí den na Telekom- a tak to jde do nekonečna. A vláda má lidi tam, kde je potřebuje mít: zahnané do kouta, bez sebeúcty, bez sebevědomí, nejisté a frustrované. Takovým se to pak vládne!

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10286475906-mestan-na-vsi/

Pěkné, doufám, že jednou budu moct aspoň trochu následovat:)

Lucka: to už bych rovnou vzala někam za kopečky.:-))Fakt je všude krásně.

Danah: Všude jen ne u nás:-D A tak možná jsou i naše kouty světa příjemné k normálnímu životu, mě by stačilo podobně jako lidé v tom dokumentu, mimo přeplněnost lidí, zbytečné vymoženosti nejmodernější doby a co nejdál od hyper a super:-D
Určitě to má svý kouzlo a doufám, že až se budu jednou "usazovat", bude to přinejmenším daleko od velkoměsta a toho ruchu v něm:-)

Lucka: Přesně tak. Ćlověk je šťastnější v přírodě: lidi mu určitě energii nepřidají, když je mu bídně, ale příroda ano. Já tu mám na vsi potíž se signálem mobilu. Obvykle je hluchý. Když už musím volat, chodím na zahradu nebo do vsi. To bys nevěřila, že i tuhle stránku vesnického života mi dost lidi závidí! To mě fakt nenapadlo. o))))

Tak tak, maximálně dodají energii ti lidé, kteří jsou na stejné vlně, těch je zatím pomálo, ale přece se najdou:) Stejně jako v té ukázce netvrdím, že lze žít naprosto bez všech technologií, třeba jako pán, který díky tomu, že opustil chod velkoměsta musí používat kvůli práci notebook, auta tam jsou také nezbytná, ale nikde jsem si nevšimla, že by kdokoliv měl plazmu v obýváku nebo robota na podlaze:D Naopak jen klíídeček, příroda, zvířátka, krb a žádní narušitelé:)

V pubertě jsem chtěl mít mraky peněz, hrad a hromadu supersportů před ním...teď v 26ti chci žít přesně jako ty lidi v posledním dokumentu. Určitě nechci odsuzovat moderní uspěchanou společnost, protože do života přinesla spoustu ulehčení, ale v zájmu ziskuchtivosti se ubírá velmi zvrhlým směrem a na tom se nechci podílet, takže čím míň peněz v mé budoucí práci bude kolovat, tím lépe.

Bartsone, jestli tě ještě drží ta představa mít hrad, ve Skotsku je jich ještě pár volných, a ne draho. Máš úplnou pravdu, nějak se ten kapitalismus zvrhnul v závody v hrabání pod sebe.

Bartson: jako by jsi mi mluvil z duše:) Sice jsem v pubertě měla stejné sny jako teď - tedy vymizet z toho podvodnýho světa u nás, ale teď mým největším snem není vydělávat do 40 miliony, abych pak po zbytek života mohla na starý kolena jezdit na dovolenou na Hawai do vlastního domečku na pláži a vozit zadek v luxusní káře, naopak bych chtěla mít tak "akorát" k uživení případné celé rodiny, neškudlit, žít si soběstačně a mimo, podobně jako udělali oni a jen patří můj obdiv a poklona i těm, kteří to udělali právě z velkoměst jako Praha apod.
osobně je totiž pro mě představa typického pražáka na venkově mezi kozičkami nebo kravkami lehce komická:D

A jen dodám, že je super, že z puberty jsi vyrostl právě tímto směrem:D Přejme si víc takových, kteří z toho vyrostou;-) :)

Nu jednou budu komický pražák na vesnici, který dá kuřátkám hlubokou misku :D ale potvrzuju že žít v praze, to je opravdu klasa A :D a teď mě napadlo jedno téma :D

Jde o to v životě být šťastný. Jak si musíme dělat násilí (v tom, kde žijeme, s kým žijeme ), je to špatné. Já vím, kompromisy jsou nutné, ale ne extrémní, které nás ničí.

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-55386500-nesmyslne-cestovani-potravin-tam-a-zpet-tisice-kilometru-znehodnocuji-jejich-chut
Tohle mě docela štve, škoda, že se na to nepoukazuje víc, rozhodně by tenhle stát potřeboval už změnu a nový řád.

Lucka je to lidech, pakliže je tu většina lhostejná k věcem co štvou druhé, třeba zbytečné cestování potravin, obzvlášť těch co si vypěstujeme sami jablka a nebo právě ta řeřicha, o které jste psala, nemůže se nic změnit.
Respektive změní se jen málo.
Taky mě to štve a proto tyto potraviny nekupuju, zahraniční jen pokud se u nás nedají pěstovat viz rýže.

Hm, hm, pak že se říká "nic není nemožné"...
http://www.vitalia.cz/clanky/ceny-potravin-a-vyse-dotaci/