Pitný režim, proč doplňovat tekutiny?

Autor: Stana

Lidské tělo se skládá převážně z vody. Nejvíce jí v těle mají malé děti, kdy tvoří až 3/4 jejich těla. Mladý člověk pak má ve svém těle už „jen“ asi 60 % vody. Toto množství si můžeme představit tak, že například mladý muž, který váží 75 kilogramů má ve svém těle 45 kg vody.

Jak se voda z těla ztrácí?

Za běžných podmínek ztrácí naše tělo asi 2–2,5 litrů vody denně, a to močí, stolicí, dýcháním
a pocením. Močí vyloučíme asi 1 litr tekutin denně, pocením půl litru a zbytek dýcháním a
stolicí. Za určitých podmínek, jako jsou například vyšší tělesná zátěž či teplé počasí, může
docházet k vyšším ztrátám vody, protože se více potíme. U některých sportovních aktivit
může být ztráta vody pocením až 4 litry (např. při maratonském běhu).

Kolik máme vypít tekutin?

Jednoduše řečeno: Tolik, kolik jsme ztratili.
Objem tekutin, který potřebujeme, závisí především na věku, pohlaví, pohybové aktivitě,
které se věnujeme, ale také na prostředí, ve kterém se nacházíme.
Denně bychom měli vypít asi 2 litry vhodných tekutin.

Kdy potřebujeme více tekutin?

Nejčastěji jsou to následující situace:

• při teplém počasí (horké letní dny),
• při náročné pohybové aktivitě
• při těžké a namáhavé práci či zaměstnání,
• při nemoci, horečce, průjmu či zvracení,
• při pobytu v místnosti, kde je příliš suchý vzduch (třeba v zimě, když se topí).

Jak zjistíme, že pijeme málo?

Mírný, krátkodobý nedostatek tekutin

Signálem toho, že pijeme méně než potřebujeme, je to, že nás po krátké době začne bolet
hlava, budeme se cítit unavení a malátní.

Mírný, ale dlouhodobý nedostatek tekutin

Pokud budeme pít méně než potřebujeme delší dobu, můžeme si způsobit řadu zdravotních
problémů. Hlava nás bude bolet daleko častěji, budeme trpět zácpou, můžeme mít potíže
s ledvinami. Zvyšuje se také riziko onemocnění zánětem slepého střeva.

Nejlepším způsobem, jak zjistit, že pijeme málo, je všimnout si barvy naší moči.
Tmavší moč, je koncentrovanější a značí, že se potřebujeme co nejdříve napít. Světlá barva moči značí, že není třeba mít obavy. Další způsob, jak tělo signalizuje, že potřebuje tekutiny, je pocit žízně. Pocit žízně je však u každého jiný a někdo jej nemusí mít ani tehdy, když už by se měl opravdu napít (většinou jsou to staří lidé). Proto si musíme zapamatovat, že pít je třeba i tehdy, když žízeň nemáme ! Mezi další příznaky nedostatku tekutin patří i sucho v ústech, oschlé rty a jazyk, suchá pokožka a někdy i škytavka při jídle.

Co máme pít?

Nejlepším nápojem je pramenitá voda z přírodních zdrojů.
Vhodné jsou také kupované balené vody, ty by však měly být bez bublinek a bez cukru.
Dopřát si můžeme i vodou ředěné (přírodní) ovocné a zeleninové šťávy, neslazené a ne moc
silné čaje - zelené či ovocné.

A co minerální vody? Některé vody obsahují příliš velké množství minerálních látek, například sodíku, a nelze je proto pít denně ve velkém množství. Jde zejména o ty, které mají na svém obalu napsáno středně mineralizované, silně mineralizované nebo velmi silně mineralizované. Těchto bychom neměli denně vypít více než 1-2 sklenice (500 ml) a je vhodné je střídat. Ani velmi slabě mineralizované vody nejsou vhodné ke každodennímu pití. Vody perlivé s bublinkami jsou oblíbeným osvěžujícím nápojem, ale neměli bychom je pít pravidelně, jen výjimečně. Mohou nám způsobit žaludeční ale i jiné problémy spojené s trávením jídla. Navíc jich nelze vypít moc najednou a ke všemu jsou močopudné, takže rozhodně nejsou ideálním nápojem k doplnění našich tělesných tekutin.

Mléko a mléčné nápoje (mezi které patří například kefír, ochucená mléka a kakaové nápoje)
obvykle nepočítáme do pitného režimu, neboť obsahují mnoho cenných živin, a jsou proto pro nás spíše potravou, i když tekutou. Za zdroje tekutin lze také počítat polévky, ovoce (citrusové ovoce, hroznové víno) a zeleninu (například rajčata, okurky, melouny). Některé druhy ovoce a zeleniny obsahují totiž i více než 90 % vody.

Které nápoje pro nás nejsou až tak vhodné?

Mezi nápoje, které bychom měli pít co nejméně a kterým bychom se měli spíše vyhýbat, patří především různé limonády, ochucené minerální vody, ovocné nektary apod. Tyto obsahují velké množství cukru, který jednak zvyšuje pocit žízně, ale hlavně má v sobě mnoho nadbytečné energie, kterou si ukládáme do našich tukových zásob, vyvolává návyk na sladkou chuť, což je problém hlavně u malých dětí, které pak odmítají neslazené potraviny a nápoje. Colové nápoje zpravidla kromě cukru také obsahují kofein, který zvyšuje tvorbu moči (a tím ztráty tekutin), má stimulační efekty a je zřejmě návykový, ale také kyselinu fosforečnou, která váže vápník a další minerály a brání jejich vstřebávání.

Nejvhodnějším nápojem pro horké počasí jsou čistá voda ochucená citrónovou či grapefruitovou šťávou ale také nakyslé či nahořklé nápoje. Sladké a přechlazené nápoje pocit žízně zvyšují.
Bez omezení můžete pít nezávadnou kontrolovanou pitnou vodu z vodovodu nebo studny, balené vody - kojenecké, pramenité a neperlivé přírodní vody. Informace o druhu a složení balené vody a datu spotřeby najdete přímo na obalu láhve. Balenou pitnou vodu chraňte před světlem a slunečním zářením a po otevření ji brzy spotřebujte.